Napoleon a knihy Jiřího Kovaříka: BARON MYRCHACH A JEHO LITOGRAFIE

pondělí 12. prosince 2011

BARON MYRCHACH A JEHO LITOGRAFIE

Felician von Myrbach, autoportrét

Je zvláštní, že muž, o jehož životě lze najít v encyklopedicíh jen velice málo, patří i řadu desítek let po smrti mezi nejproslulejší kreslíře scén, spojených s koaličními a napoleonskými válkami. Každý, kdo se touto dobou jen trochu zabýval, na jeho ztvárnění narazil a stále populární řada Osprey Campaign měla nějakou reprodukci jeho díla ve většině svazků pro toto období. Jeho plné jméno zbělo Felician Myrbach, svobodný pán von Rheinfeld, narodil se 19. února 1853 v ukrajinském Zaleszczyki (dnes Zališčiki v Ternopilské oblasti), avšak studoval ve Vídni. Dokonce dvě věci naráz, neboť spolu s absolvováním tamní kadetky navštěvoval vídeňskou Uměleckoprůmyslovou školu, po níž přešel na vídeňskou Akademii. Pak odešel roku 1881 do Paříže a do roku 1897 se zde živili jako ilustrátor. Bylo to jeho nejplodnější období, spojené s knihami, jež vycházejí stále v reprintech a které vděčily za svůj vznik mj. nakladatelskému domu Bussod et Valadon. Právě v tomto nakladatelství vznikly dvě velkoformátové publikace, jedna s názvem Aventures de Guerre (Válečná dobrodružství) s výňatky vzpomínek od prvních týdnů francouzské revoluce až po vrchol Napoleonovy slávy, plná černobílých kreseb i barevných litografií, z nichž některé možná působí v detailech naivně, co do atmosféry a autentičnosti jim ale

Ilustrace k Donu Quiotovi

chybí pramálo. Pamatuji si z této knihy, kterou mi před lety půjčil Mistr Karel M. Toman, na ilustrace k příběhu prvních aerostatiérů a nasazení balonů v bitvě u Fleurusu, kvůli nimž jel Myrbach tehdy do Vídně, kde se jeden z ukořistěných aerostatů nalézal (už nenalézá, byl zničem roku 1945), a podle něj kreslil... Tou druhou téměř legendární knihou byly paměti gardového jízdního myslivce, kapitána Parquina, a přítel Leonid Křížek, který vydal mnou přeložený text, jej vyzdobil ilustracemi právě z tohoto vydání... V roce 1897 se baron Myrbach vrátil do Vídně a v letech 1899-1905 byl ředitelem Uměleckoprůmyslové školy, kam jako učitele přijal tehdejší avantgardu vídeňské secese i pozdější moderny, Josefa Hoffmanna, Kolo Mosera, Franze Cizeka a další. Ještě roku 1903 byl považovaná za předního představitele secesního výtvarného umění, o dva roky později se ale názorově rozešel s Gustavem Klimtem, který zaujal jeho místo. Myrbach pak odejel do Francie. kde žil do roku 1914, po dobu 1. světové války byl ve Španělsku a poté se vrátil do Rakouska. Dožil se úctyhodného věku a zemřel 14. ledna 1940 v Klagenfurthu. Nutno poznamenat, že neilustroval jen knihy s vojenskou historií napoleonské či revoluční doby, ale i romány Pierra Lotiho, Alphonse Daudeta, Paula Bourgeta, Julese Vernea, ba i klasiku, jakou je Cervantesův Don Quiote... Na Myrbachových kresbách lze ilustrovat takřka celé bouřlivé období počínaje revolučním rokem 1789 až po poslední roky života excísaře Napoleona a pár vyobrazení, které není právě snadné nalézt, vás o tom bezpochyby přesvědčí...