MALOVÁNÍ REPLIK VOJENSKÝCH PRAPORŮ

Dnes nechám mluvit, repspektive psát, přítele Jana Grenadiera, provozovatele stránek http://www.historickeprapory.cz/; stojí zato jimi zalistovat, prolink je ostatně i v nadpisu a najdete tam nejen prapory. Vše ostatní řekne tento neuvěřitelně šikovný muž sám za sebe i za mne... Já mohu dodat jen: bravo...!

Jak se dostane člověk k vojenské historii – v mém případě jsem první vojáky v historických uniformách zahlédl v době, kdy jsem studoval v Brně a jel autobusem domů. Přejížděli jsme Rohlenku v době, kdy už bylo po bitvě, šero, padal sníh s děštěm a já si říkal, co je to za blázny, ktěří se tam venku v tom svinstvu producírují. No za pár let jsem si našel cestu do historické uniformy taky a pobíhám kolikrát v té slotě také.

83 demi-brigade, rozpracovaný prapor

   V roce 2006 mě oslovilo vedení ostravského klubu vojenské historie s tím, že jejich původní prapor je už v dezolátním stavu a zda bych byl schopen namalovat nový prapor. Chtěli leibfahne, tedy bílý rakouský prapor s madonou. Sami podklady neměli a tak jsem se vlastně dostal ke studiu rakouských vojenských praporů. Začal jsem shánět všude možně podklady, ale bylo to dost obtížné. V naší literatuře byly jen obecné informace a bylo jich i tak poskromnu. Postupem času se mi podařilo nashromáždit dostatek podkladů pro požadovaný prapor, který jsem pro KVH Ostrava namaloval. Poprvé byl tedy tento prapor k vidění na Slavkovu v roce 2006 a vysvěcen byl o rok později.

Podklady sháním soustavně a nyní již mám podklady pro rakouské malované vojenské prapory od 30-ti leté války po rok 1859, kdy byly zavedeny v rakouské armádě prapory vyšívané. Hodně fotodokumentace k rakouským praporům napoleonské éry se mi podařilo nafotit ve francouzských muzeích a dále pak v HGM Vídeň. V současné době spolupracuji s  „Flag Heritage Foundation“ z USA a „Society of Heraldic Arts“ z Velké Británie.

Prapor pro Italskou armádu

Císařská garda, Mark Schneider jako Napoleon a předávání praporu, letní Slavkov 2012

   Spolupráce s VHÚ Praha, které se chlubí tím, že má jednu z největších vexilologických sbírek v Evropě je mírně řečeno slabá. Ani po několika pokusech se mi nepodařilo dostat k jedinému dochovanému rakouskému vojenskému praporu u nás – praporu IR28 „Pražské děti“ . Letos zkusím učinit další pokus o shlédnutí tohoto praporu. 

Napoleon, Slavkov 2012

   Jelikož mé zájmové období bylo převážně napoleonské, logicky jsem se začal zajímat i o prapory ostatních armád té doby. Velice se mi líbil dokument „Cesta praporů“, kdy kluci z Brna namalovali francouzské prapory pro jejich předání v Invalidovně v roce 2004, tedy rok před 200-stým výročím bitvy. Asi v roce 2008 jsem si začal shánět podklady pro francouzské prapory M1804. Po asi dvouleté době pokusů, konzultací  a experimentování  jsem zjistil, že dnes nelze použít olejové barvy tak, jako v roce 1804, protože barvy v té době a dnes jsou naprosto rozdílné. Při jejich aplikaci na hedvání barvy časem značně tvrdnou, praskají a olupují se. A to se týká i hedvábí. Dnešní materiál má podstatně nižší gramáž a je tudíž tenší, než dobové hedvábí vyráběné ručně.

Rakouský prapor a Mohyla míru, 2005

   Na základě těchto poznatků jsem hledal možnosti adekvátní náhrady barev a materiálů na prapory. Nakonec se mi podařilo dobrat se kompromisu a mé dnešní repliky praporů jsou na vysoké úrovni, dle majitelů praporů. Posoudit to může každý sám třeba na vzpomínkové akci na Mohyle míru. Pokud ještě francouzské jednotky vytáhnou své prapory z roku 2004 a postaví se s nimi vedle mých, tak rozdíl je jednoznačný.

"Ach! Drahý orle, kéž polibek, který ti dávám, doletí až k potomstvu! Sbohem, mé děti, budu v myšlenkách s vámi; vzpomínejte na mne!" Předávání praporů ve Francii a pocta císaři v Malmaisonu

    Já jako autor těchto praporů pak cítím hrdost, když vidím, jak tyto mé prapory jsou prezentovány na veřejnosti a oceňují je i zahraniční účastníci akcí v čele třeba s Markem Schneidrem. Jeho „líbačka“ praporu 18éme de Ligne nemá chybu! Prapory pro jednotky re-enactmentu jsem už namoval do Francie, Rakouska, Belgie, Kanady a pro naše jednotky. Dle požadavků jsem pak schopen malovat revoluční prapory M1794 a M1797.

Líbání praporu, Slavkov 2011

   Další požadavky přišly na malbu ruských a pruských praporů. Opět jsem si musel najít a nastudovat příslušné modely praporů a vše, co bylo malované, tak jsem dnes schopen namalovat jako repliku příslušného praporu. Když viděli Rusové můj Apšeronský prapor M1804 – středového orla, tak řekli, že je příliš dokonalý a že tak se orel nemaloval. Což jsem jim vyvrátil doložením dokumentace a fota dobových praporů.

Orel s orlem 18eme de Ligne, Malmaison, září 2012

   Mé připravované projekty – malba francouzského praporu M1815 pro Belgičany a příprava pruských praporů na rok 2016, kdy bude 150. výročí bitvy u Sadové - Hradce Králového.

   S malováním praporů úzce souvisí heraldika. Tím, že jsem začal studovat a shánět podklady pro prapory, jsem musel začít studovat také heraldiku. Jak má vypadat ta či ona figura, vzhled erbu apod. Vývoj rakouského orla, jako heraldického vyobrazení, je značně složitý a často se měnil. Nakonec se mi podařilo sehnat podklady i z této oblasti. Heraldický vzor pak mám přímo v Olomouci v panu Jiřím Loudovi, dnes 95-ti letému, světově uznávaném heraldik, se který mám tu čest se setkávat.

Rozpracovani prapor Marine

   Postupem času rozšiřuji svou malbu hlavně podle požadavků na hodiny, různé cedule, flašinety, střelecké terče apod. Zde všude lze skvěle uplatnit vojenské historické motivy.

Dort pro hulány UR1 a Stará pošta

   S malováním úzce souvisí také modelování a modelařina. A od toho už byl jen krůček k pokusu s modelováním 3D „military“ dortů. Když jsem viděl, jak v TV některé osoby patlají 3D dorty a jaký s tím mají úspěch, tak jsem si řekl, že to také zkusím. Výsledek předčil očekávání a tak jsem zařadil do své tvorby i tuto oblast. Různé řády, vyznamenání, znaky a vojenské atributy se skvěle modelují a výsledný efekt je vynikající. Představ a nápadů o 3D dortech mám spousty, stačí jen projevit zájem.