středa 28. prosince 2011

AUSTERLITZ OBJEKTIVEM MICHAELY WECKER

Rok 2011 už má na kahánku, je čas jej pomalu uzavřít a leckdo bilancuje, což je přesně ta věc, která mi připadá nudná a může být i depresivní, proto se jí zkusím vyhnout, pokud se mé osoby týče, a přesměrovat věci na jinou kolej. V roce loňském (tj. 2010) se tu po článcích o výročí slavkovské bitvy a s ní spojené tradiční bitevní ukázky pod Santonem (tehdy v dosti třeskutých mrazech) objevila řada příspěvků a letos ani jeden, což je poněkud nespravedlivé. To, co se odehrálo u Tvarožné v první prosincovou sobotu, totiž já osobně pokládám za jednu z nejzdařilejších slavkovských re-enactemenových bitev a vytváření francouzského karé mě doslova nadchlo a já v obdivu smekám nad  nad tím, co vojáci tří císařů, z nichž jich řadu znám osobě, předvedli. Stejně jako před Jakubem Samkem, který rok co rok nosí hlavu na špalek se scénářem výseku z bitvy, secvičením, organizací a spoustou dalších věcí kolem...
Podobně jako mnozí z vás, i já si prohlížel fotografie z akce na stránkách www.austerlitz.org, a tam mi padly do oka fotografie Michaely Wecker, zvláštní sépiovým odstínem, viděním skrze objektiv i kompozicí, která, alespoň v mých očích, potlačuje dokumentaristiku a vytváří atmosféru místy téměř dobovou. Najednou nejste v roce 2011 a máte pocit, že se přenášíte kamsi velice blízko prosincovým událostem roku 1805, k momentům stejně romanticky pojatým, jako tomu bylo u starých mistrů štětce, uhlu a tužky. Tenhle mistr ovšem starý není, naopak, jde o mladou dámu, která o sobě na svých webových stránkách neprozradí až na dvě věci prakticky nic.
Z kontaktního snímku usměvavě a poněkud ironicky shlíží secesně stylizovaná tvář velmi sympatického vzhledu, to zaprvé. A zadruhé skladba prezentovaných prací jasně říká, že jde u něžného pohlaví o zálibu poměrně neobvyklou, neboť tu najdete nejen záběry ze slavkovské bitvy, ale i z re-enactementových akcí jiných, ať už jde o obě světové války, rok 1866, Třicetiletou (s obléháním Brna), etc. Snímky z historického šermu i scénické fotografie navíc napovídají spojení s divadlem.
Požádal jsem madame Wecker mailem o souhlas s tím, že zde některé její snímky podle svého výběru zveřejním, a vlídné "ano" mi přišlo takřka obratem, za což děkuji, neboť to, co dělá, i jak to dělá, se mě velice líbí... A vám doporučují kliknout na nadpis článku, neboť tam je skryt prolink na její webové stránky, které za pokoukání rozhodně stojí! Bylo totiž zatraceně těžké z plejády úžasných záběrů vybrat...!

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím s Vámi pane Kovaříku... skvělá práce této ženy. Zejména třetí fotografie v pořadí je podle mého skromného názoru téměř dokumentární skvost. Skládám poklonu madame Wecker. Elbl.